Kulturní zpravodajství článek - Pražské jaro 2006 uvede Hurníkovu muzikálovou operu The Angels

"Jmenuje se The Angels a je o andělích, kteří založí rockovou skupinu - bude to něco mezi muzikálem a operou. Objevuje se tam rocková i vážná hudba a také děj je o prolínání těchto dvou kultur," řekl autor hudby. Premiéra bude pode něj 1. června 2006 v koprodukci Národního divadla s Dětskou operou Praha.

Lukáš Hurník, osmatřicetiletý syn skladatele, pianisty a spisovatele Ilji Hurníka, dirigoval v úterý v Praze na abonentním koncertě Talichův komorní orchestr, a to při uvedení vlastní skladby nazvané Kafkovo Rozjímání. "S profesionálním orchestrem to byl debut, ale nějaké dirigentské zkušenosti mám," prohlásil. Léta už totiž vede neprofesionální pěvecký sbor Gaudium Pragense, který nyní má rovněž svůj orchestr.

"I skladatelé, kteří nic jiného nedirigují, si na své skladby troufnou," poukázal Hurník na mnohé jiné příklady. Rád by proto - bude-li příležitost, zkoušel dirigovat i nadále. "Myslím, že bych se odvážil, především u vlastních skladeb. Ale dirigentů je tolik, že to není potřeba...," poznamenal s úsměvem.

Na adresu Kafkova Rozjímání uvedl, že skladba pro sólový baryton a smyčce s harfou zhudebňuje tři povídky mající blízko k poezii. Sám podle svých slov nikdy v díle Franze Kafky necítil velkou tragičnost, vždy v něm viděl i schopnost člověka bránit se osudu, nebo věci nechat projít kolem sebe.

"Moje první kniha, kterou jsem četl, byl Brouk Pytlík, druhá byla Kafkova Proměna. Mně to prostě táta v tomto pořadí naservíroval," řekl Hurník. Měl prý šťastné dětství, a tak v Kafkovi nehledal depresi a pesimismus; klasik byl pro něho četbou téměř zábavnou.

Skladba Kafkovo Rozjímání, podle autorových slov jeho asi nejzávažnější, končí kafkovským citátem "Hloubíme Babylonskou šachtu". Hurník to vysvětluje následovně: "Člověk by měl být optimista, ale ne takový, že bude stavět Babylonskou věž. Většinou to, co vybuduje, je spíše díra do země než věž do nebe."