Kulturní zpravodajství článek - Jubilující herečka Ivanka Devátá vydala jedenáctou knížku

Jak kdysi prozradila, psaní má raději než herectví, neboť jí do něj nikdo nemluví a navíc - není závislá na partnerech. Obvykle prý uhájí svůj literární styl i před odbornými lektory. Snaží se, aby její fejetony byly příjemné i pro ucho. Dá si s tím práci, i když prý na druhé straně zúročí takřka vše, co třeba jen i mimoděk zaslechne.

Málokdo ví, že se Devátá zapsala jedním prvenstvím do dějin kinematografie. Spolu s Marinou Vladyovou, Robertem Hosseinem a dalšími hrála v prvním českém širokoúhlém filmu, který v roce 1957 natočil režisér Vladimír Vlček v koprodukci s Francií pod názvem V proudech.

Ivanka Devátá prožila dětství v Brně a v roce 1950 přesídlila s rodiči do Plzně. Po absolvování pražské Divadelní fakulty nastoupila do angažmá v někdejším Realistickém divadle na Smíchově, kde setrvala čtyřiatřicet let. Diváci si ji pamatují jako Hermii ze Snu noci svatojanské, Mimi z Loupežníka, Stázu z Léta, Kláskovou z Lucerny či Lízalku z Maryši. Hrála také v řadě komedií, které, jak sama říká, byly jejímu naturelu nejbližší.

Spolupracovala i s rozhlasem (například Markétka ve Faustovi nebo titulní role v pohádce Čert a Káča) a televizí, kde účinkovala ve vůbec prvním českém seriálu Rodina Bláhova. Z několika filmů, které natočila, se na obrazovky nejčastěji vrací Mstitel režiséra Karla Steklého.

V posledních letech však tvoří těžiště její práce tvorba literární. Její povídky a fejetony nacházejí uplatnění v tisku i rozhlase. Spolu s Miroslavem Plzákem vydala knihu nazvanou Soužití k zabití.