Kulturní zpravodajství článek - Napoleonovy šiky u Slavkova ovlivnily i češtinu

Po bitvě u Slavkova zůstalo na bojišti 7000 raněných Francouzů. Další stovky Napoleonových vojáků padly do zajetí. Mnozí z nich na Moravě zůstali. Od vojáků pak původní obyvatelé převzali některá francouzská slova, která v češtině zdomácněla, řekl dnes ČTK starosta Tvarožné na Brněnsku František Kopecký, jenž se dlouhodobě věnuje okolnostem slavné bitvy.

Francouzský původ má nejen pobídka alou nebo slovo patálie. V češtině zdomácněl i výraz repete. Rovněž známé slovo marš je odvozeno od francouzského marche. Slůvko kuš, jímž se lze po někom dožadovat, aby konečně ztichl, pak pochází ze slova couchez.

"Neexistuje publikace či lingvista, který by se tímto problémem zabýval. Lze ale předpokládat, že s napoleonským tažením k nám pronikla i některá cizí slova. V době historických změn k těmto průnikům do jazyka dochází," řekla dnes ČTK Anna Černá z jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Z historické literatury vyplývá, že Francouzi se dostávali na Moravu již v době pobělohorské. Jejich počet ale výrazně vzrostl až po bitvě u Slavkova. Dokladem jejich pobytu je například velký zámecký rybník v Lednici na Břeclavsku, který vybudovali francouzští vojáci zajatí právě na slavkovském bitevním poli.

Prezident Středoevropské napoleonské společnosti Ivan Vystrčil o vlivu napoleonského tažení na současnou podobu češtiny nepochybuje. Upozornil, že Bitvu u Slavkova dosud připomíná také známá brněnská nadávka "blbý jako Pikót". Brňané ji s sice oblibou používají, málokdo ale tuší, že ve zkratce vystihuje smutný osud vojáka Napoleonovy armády Piqueta. Při bitvě utržil ránu do hlavy, pomátl se a v Brně žil do smrti jako obecní blázen.

Francouzský původ mají i četná příjmení, která se mohou zdát na první pohled jako česká: Hodaň, Rouš, Jandora, Foret, Čilk nebo Porec. S nositeli těchto příjmení mohou pátrat po svých francouzských kořenech také Burgetové, Martinové, Remešové, Vilémové, Gálové, Danielové, Audiové či Frgalové.