Kulturní zpravodajství článek - Tata Bojs si vychutnali letošní předposlední koncert

"My začneme takhle v sedě," oznámil divákům baskytarista Mardoša. "Můžete si taky sednout máte-li kam," dovolil jim. Odpovědí byl hlasitý smích zcela zaplněného sálu. Mardoša si po další písni první řady diváků několikrát důkladně vyfotil.

Když odezněly úvodní písně jako Náměsíčná a Šťastnější z alba Biorytmy nebo C.V.A.N. z novějšího Nanoalba a všechny svíčky postupně samovolně pohasínaly, vztyčil se za velkého potlesku bubeník a zpěvák Milan Cais a rozpustilým tanečkem vysoko nad bicími spustil druhou, elektrifikovanou část koncertu. Během ní v krátké pauze vyčerpaní muzikanti divákům neformálně a civilně vysvětlili, že se vlastně účastní křtu nového DVD.

"Ti, co přijdou po vás, to budou mít velmi těžký," pochválil Mardoša za nasazení publikum, jež podle jeho názoru nastavilo návštěvníkům úterního a letošního posledního koncertu Tata Bojs vysokou laťku.

Právě vydané dvojalbum a DVD Tata Bojs obsahuje záznam loňského pražského vystoupení v rámci turné Nanotour. Na prvním disku vyšly písničky známé z předloňského Nanoalba; zatím poslední studiové desky kapely. Na druhém disku kapela vydala koncertní verzi starších písniček.

Tata Bojs založili na sklonku 80. let na pražské Hanspaulce dávní kamarádi z mateřské školky a nynější třicátníci bubeník a zpěvák "Bublina" Milan Cais a baskytarista Mardoša. Na místě kytaristy se vystřídalo několik muzikantů, nyní s nimi vystupuje Vladimír Bár. Sestavu kapely v roli "neustálého hosta" dnes jako obvykle doplnila zpěvačka Klára Nemravová. Vystoupil s nimi také klávesista Jiří Hradil.

Kapela debutovala před osmi lety deskou Ukončete nás...!, následovala alba Nekonečná stanice, Futuretro a Biorytmy. Součástí její diskografie jsou i dvě desky remixů a výběrové album za léta 1989 až 1997 s názvem Šagalí léta.

Koncepční Nanoalbum kapele za loňský rok při vyhlašování výročních cen Akademie populární hudby přineslo čtyři sošky Andělů. V rámci projektu skupina vydala také knihu Nanobook; navíc inspirovala vznik tanečního představení Nanopicture v pražském Divadle Ponec.