Kulturní zpravodajství článek - Brno nechce vydat vilu Tugendhat

Město obdrželo 28. prosince loňského roku žádost o bezúplatný převod vily jako uměleckého díla, a to podle zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem. Vilu Tugendhat nelze považovat za umělecké dílo, u kterého vzniká nárok na převod, uvedl po dnešním jednání rady mluvčí magistrátu Pavel Žára.Právní zástupce Tugendhatů dosud nemá písemné stanovisko města. Se zveřejněnými argumenty však nesouhlasí. "Samozřejmě, že se o umělecké dílo jedná. Umělecké zpracování je tak výjimečné, že o tom nemůže být žádná pochybnost. Zákon nikde nestanoví, že umělecké dílo musí být movité," řekl ČTK Kohoutek.Na otázku, zda může být nemovitost uměleckým dílem, neodpověděl jednoznačně ani odbor památkové péče ministerstva kultury. Nepřímo však dal zapravdu Brnu. Odkázal na přílohu památkového zákona, která se dělí na umělecká díla malířská, sochařská a uměleckořemeslná. Podle mluvčí ministerstva Ludmily Kadrnkové z přílohy vyplývá, že "pod pojem umělecká díla lze zařadit obrazy, grafiku, nástěnné malby, figurální sgrafita a sochařská díla z různých výtvarných materiálů." "V jiném zákoně dosud odbor památkové péče nenalezl nic, co by mohlo být využito jako definice uměleckého díla," uvedla Kadrnková.Žádost Tugendhatů o bezúplatný převod poukazuje také na údajně neplatný přechod vily do majetku města. Podle Žáry však Brno získalo cennou stavbu zapsanou na seznamu UNESCO zcela v souladu se zákony. Kohoutek chce nyní počkat na písemnou odpověď. Pokud však bude v obdobném duchu, jako dnešní vyjádření, obrátí se rodina Tugendhat na příslušný soud, kterým bude patrně Městský soud v Brně.Vila je od roku 2001 zapsána jako jediná česká stavba moderní architektury na seznam UNESCO. Stavbu v rezidenční čtvrti Černá Pole navrhl v roce 1928 německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. Podle odborníků je unikátní prostorovou koncepcí, výběrem materiálu i zařízením.Její majitelé, manželé Gréta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z rodin významných textilních podnikatelů. Dům užívali do roku 1938, kdy rodina před nacisty emigrovala do Švýcarska a pak do Venezuely. Po obsazení Československa nacisty vilu zabavilo v roce 1940 gestapo, v roce 1945 ji jako majetek nacistů zabavil tehdejší československý stát.Rodina Tugendhat podle ministerstva kultury nepožádala o majetek ani v letech 1945 až 1948, ani v 90. letech, ani nežádala o částečné odškodnění prostřednictvím Nadačního fondu obětem holocaustu. Podle informací ČTK ale původní majitelé po roce 1945 o vilu žádali, procedura, o níž jsou záznamy v brněnském archivu, se však nestihla vyřídit do února 1948.Na základě zákona o zmírnění některých křivd získala rodina Tugendhat například cennou plastiku Ženské torzo Wilhelma Lehmbrucka, která kdysi zdobila vilu. Moravská galerie, která sochu vlastnila od roku 1960, ji rodině vydala loni v listopadu. "Jsme srozuměni s tím, že napravování křivd z minulosti stále pokračuje," uvedl tehdy ředitel Moravské galerie Marek Pokorný.Zápis na seznam UNESCO neznamená pro vlastníka stavby žádné závazky. Vila je národní kulturní památkou, stát může pouze uplatnit předkupní právo v případě, že by město či případný jiný vlastník chtěl vilu prodat. Pro soukromého vlastníka platí ze zákona povinnosti řádně o památku pečovat. Město již několik let připravuje celkovou rekonstrukci vily a její uvedení do původního stavu. Přípravy ale komplikují spory o zákonnost výběrových řízení.