Kulturní zpravodajství článek - Pražské kino Ponrepo uvádí starší filmy Miloše Formana

Tento první Formanův snímek je složen ze dvou samostatných příběhů o mladých lidech a jejich vztahu k hudbě. První nazvaný Kdyby ty muziky nebyly popisuje soupeření dvou konkurenčních dechových orchestrů. Trpí nedostatkem mladých hráčů a musí dělat kompromisy. Druhý příběh přibližuje nábor nových zpěvaček do pražského Divadla Semafor.Ve čtvrtek 8. února bude minipřehlídka pokračovat Formanovým Černým Petrem, jehož premiéra byla pouhé dva měsíce po uvedení snímku Konkurs v dubnu 1964. Na námětu a scénáři příběhu mladíka, který je na učňovské praxi v potravinářské samoobsluze, se podílel Jaroslav Papoušek. Ivan Passer byl pomocným režisérem.V úterý 13. února budou na programu v zahraničí často uváděné Lásky jedné plavovlásky. O den později to bude slavná hořká komedie Hoří, má panenko. Premiéru měla koncem roku 1967; žádný další Formanův film pak už nebyl český."Na těchto prvních snímcích dnes slavného oscarového filmaře spolupracovali neherci, kteří do nich vnesli velkou dávku autentičnosti a některé jejich výroky doslova zlidověly," řekl filmový historik a dramaturg kina Ponrepo Tomáš Hála. Podle něj Forman v těchto svých snímcích často balancoval mezi dokumentem, realitou a fikcí.Formanův zatím poslední snímek Goyovy přízraky, natočený ve španělsko-americké koprodukci, se v českých kinech promítá necelý týden. O víkendu ho zhlédlo téměř 26 tisíc filmových fanoušků. Proto zařadil Národní filmový archiv do přehlídky starší film inspirovaný postavou slavného španělského malíře. Pod názvem Goya ho v roce 1971 natočil v koprodukci Sovětského svazu, NDR, Bulharska, Jugoslávie a Polska režisér Konrad Wolf. Hlavní roli v něm ztvárnil litevský herec Donatas Banionis; fanoušci si ho mohou pamatovat z Tarkovského filmu Solaris.Kino Ponrepo umístěné v sále historiky cenného refektáře nabízí filmovým fanouškům vedle atraktivních archívních snímků i možnost ocitnout se v autentických prostorách kulturního centra Prahy konce 18. století. Osobně zde koncertovali například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a Richar Wagner. V únoru 1840 se tamtéž uskutečnil první český bál, jehož iniciátorem byl Josef Kajetán Tyl. V létě 1883 tu byl poprvé představen společenský tanec česká beseda, vytvořený z podnětu Jana Nerudy. Po roce 1945 zde působilo studio loutkového filmu Jiřího Trnky.