Kulturní zpravodajství článek - Otec Anny Frankové se marně snažil dostat rodinu do USA

"Anna Franková mohla být dnes sedmasedmdesátiletou spisovatelkou žijící v Bostonu," řekl při prezentaci dopisů historik YIVO Richard Breitman.Pro institut i pro historiky je objevení korespondence Otty Franka, k níž došlo náhodně teprve před půldruhým rokem, velmi podstatná. Celkem 65 dopisů s datací mezi březnem a prosincem 1941 dokumentuje Frankovu marnou snahu o záchranu rodiny. Je v nich popsáno, jak se otec snažil dostat své dcery Annu a Margot, manželku Edith a tchýni Rosu do Spojených států. V zoufalství pak žádal také o vízum na Kubu.Do USA své dopisy o podporu adresoval svému příteli Nathanu Strausovi, synu zakladatele obchodního domu Macy's. "Nenaléhal bych, pokud by mě okolnosti nenutily udělat cokoli ve snaze vyhnout se nejhoršímu," psal mu Frank. Další dokumenty ve složce dokumentovaly úsilí, které vyvíjel Straus a další na americké straně; vše ale nakonec bylo marné. Spojené státy tehdy silně omezily imigrační politiku v obavách o národní bezpečnost, ze špionáže."Rodina Frankových měla dobré kontakty, ale to nestačilo. V roce 1941 bylo na emigraci už pozdě, příliš pozdě," charakterizoval situaci Breitman.Svazek Frankových dokumentů byl nalezen náhodou v polovině roku 2005 v YIVO dobrovolným archivářem, který se nad jedou ze složek pozastavil jen proto, že na deskách chybělo datum narození pisatele.Osud Frankových proslavily deníky Anny, jež si je psala v době, kdy se spolu s rodinou ukrývala v budově otcovy firmy v Amsterodamu. Frankovi se skrývali dva roky, později však byli zrazeni a posláni do koncentračních táborů, kde většina rodiny zahynula.Patnáctiletá Anna zemřela na tyfus v německém koncentračním táboře Bergen-Belsenu v roce 1945. Její otec, který přežil koncentrační tábor v Osvětimi, se po válce vrátil do Amsterodamu a deníky v roce 1947 vydal. V roce 1952 následovalo další vydání. Do dnešního dne se prodalo na 70 milionů výtisků knihy v různých světových jazycích.Otto Frank se po válce znovu oženil. Zemřel v roce 1980 ve švýcarském Birsfeldenu.