Kulturní zpravodajství článek - Autor znepokojujících filmů Dumont diskutoval s novináři

"Moje filmy jsou tak trochu v duchu řeckého divadla, pokud se katarze týče. Rozhodně nemají být zábavou," uvedl Dumont, který je filmařem - samoukem. Byl učitelem filozofie a námezdním tvůrcem reklamních snímků. Až na prahu čtyřicítky natočil svůj první celovečerní film Život Ježíše a hned za něj získal Zlatou kameru v Cannes a další ocenění v například v Sao Paulu a Chicagu. Tři sošky v Cannes včetně Velké ceny poroty dostal za svůj následující film Lidství.Jeho filmové příběhy se na první pohled vyznačují depresivním chladem a odcizením. Divákům odpírá nejen konkrétní motivy a psychologii postav, ale často i jednoznačný smysl zobrazované akce. Obsazuje do nich neherce a jak dnes uvedl, chce, aby jeho díla byla divoká a syrová, evokovala něco primitivního, co má člověk v sobě."Představitele postav svých filmů hledám po agenturách pro nezaměstnané či na soudech; někdy mi to trvá i dva roky. Jde mi o lidi mající přirozený způsob vyjadřování. Jsem pak jako sochař a hledám určitý materiál, s nímž mohu pracovat," řekl Dumont a jako své vzory jmenoval například Kubricka, Bergmana, Bressona či Pasoliniho."V mých filmech herci málo mluví," uvedl režisér a upozornil, že například hrdinovi snímku Flandry trvá hodinu a půl, než řekne: Miluji tě. "A kamera celou dobu sonduje zrod tohoto jeho odhodlání," dodal. Na dotaz týkající se svého otevřeného přístupu k sexu na plátně, který mnohdy hraničí s pornografií, Dumont odpověděl, že hrdiny svých filmů točí "natvrdo". Záměrně je zbavuje rozkoše a nutí je, aby se milovali jako zvířata."Ukazuji přitom tu nejspodnější a primitivní vrstvu," uvedl a dodal, že v amerických hitech jsou podobné scény falešné.