Kulturní zpravodajství článek - Havel a předseda Dolní sněmovny uctili Hollarovu památku

"Každý, koho aspoň trochu zajímá Londýn, nebo kdo si tady koupil nějaký suvenýr, musel Hollarovo dílo vidět," řekla anglická spisovatelka Gillian Tindallová, která na slavnosti četla výňatky ze své knihy o Hollarovi Muž, který namaloval Londýn, která vyšla v roce 2002. Hlavní část britských sbírek Hollara je uložena v Britském muzeu a na královském hradě Windsoru, protože český rytec, který nakonec nalezl útočiště v Anglii, pracoval i pro panovníka."Jsem rád, že tímto způsobem byl připomenut velký umělec Václav Hollar, který zároveň jakýmsi způsobem propojuje Prahu s Anglií," řekl Václav Havel, který je v Londýně ještě ve čtvrtek na večeru o Chartě 77. Pro Havla je zajímavé srovnávat dnešní a historický Londýn, a Hollarovu hodnotu spatřuje především v jeho umění.Předseda britské Dolní sněmovny si ke svému dnešnímu čtení z bible vybral pasáž o putování a osamělosti poutníků v cizích zemích. Český velvyslanec Jan Winkler představil Hollara, jeho život i morální a duchovní rozměr jeho díla a pozval zúčastněné na výstavy a další akce, které se budou konat v Londýně, jinde v Anglii a v Praze.Sérii akcí k letošnímu 400. výročí narození a 330. výročí úmrtí Václava Hollara připravilo v Británii české velvyslanectví a jejími patrony jsou kromě Martina také ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg a vévoda z Norfolku - potomek hraběte Arundela, který Hollara do Londýna přivezl a v jehož službách český umělec pracoval.Tindallová dnes i ve své knize upozornila na paradox, že Hollarovo dílo je Londýňanům velmi dobře známo, ale jeho jméno o mnoho méně. Přitom prakticky jen díky němu vědí, jak jejich město vypadalo v 17. století.Tindallová v knize připomněla, že Londýn 17. století je dnes ve velké míře zničen. Právě díky Hollarovi, který nalezl v Anglii bohaté mecenáše, útočiště a manželku, víme, jak vypadal. Umělec z pražské Soukenické uličky zachytil živou tepnu Temži, krásné dámy a jejich oblečení, ulice a domy, které dnes už neexistují, a bukolické louky s lesíky na místech, kde jsou dnes ulice a domy.Kdykoli dnes někdo vytváří knihu, výstavu, příběh o této době v Anglii, musí sáhnout k Hollarovi. Tak jako Canaletto zafixoval v naší vizuální představě Benátky, zanesl do ní Hollar starý Londýn, napsal před časem britský deník The Guardian.