Kulturní zpravodajství článek - Průzračný soprán Joan Baezové zněl vždy tam, kde bylo potřeba

"Nikdy jsem nebyla snílek, který by si myslel, že svět se změní k lepšímu písničkami. Kdysi jsem natočila dokument, jehož název byl Jen hudba nestačí. A o tom to celé je," řekla kdysi zpěvačka. V roce 1963 se podílela na organizaci velkého pochodu Washingtonem na obranu lidských práv, na kterém s ní píseň We Shall Overcome zpívalo na čtvrt milionu lidí. Podílela se na protiválečných demonstracích, na akcích proti rasismu či odmítala platit daně s tím, že částky jdou na zbrojení.V druhé polovině 60. let se Baezová aktivně zapojila do podpory hnutí proti válce ve Vietnamu. Její exmanžel David Harris (mají spolu syna Gabriela Earla) byl známým aktivistou a studentským vůdcem a byl vězněn jako odpírač nástupu služby v armádě. Joan tehdy na koncertech vyzývala mladíky, aby pálili povolávací rozkazy a pomáhala blokovat vchody do budov, kde odvody probíhaly. Dostala se za to sama za mříže. V roce 1969 na památném Woodstocku zase strhla publikum písní o nespravedlivě odsouzeném revolucionáři Joe Hillovi.Poprask vzbudilo i první vystoupení Baezové v bývalém Československu v červnu 1989. Na Bratislavské lyře totiž za bouřlivého potlesku věnovala píseň Chartě 77. Jako hosty uvedla tehdejšího disidenta Václava Havla a jeho přátele. Když na scénu pozvala zakázaného písničkáře Ivana Hoffmana, vypnuli technici zvuk. Totéž se opakovalo, když zpívala s Vladimírem Mertou. S Havlem má Baezová vřelé vztahy, loni mu v Praze zahrála k narozeninám. "Ano, přijela jsem jen kvůli němu, protože to, co říká, také dělá a tohoto kréda se drží," řekla.Fanoušky si půvabná dívka s indiánskými kadeřemi a ostrými rysy ve tváři podmanila v roce 1959 na folkovém festivalu v Newportu. Své první album (Joan Baez) vydala o rok později. Nedlouho nato se seznámila se začínajícím Bobem Dylanem a pomohla mu nastartovat kariéru. Ten ji ale svým skladatelským talentem brzy zastínil, ani jejich společný život netrval dlouho. Baezová však nikdy nepřestala zpívat Dylanovy písně a vždy patřila k jejich nejlepším interpretkám (například It´s All Over Now Baby Blue nebo Farewell, Angelina).Joan Chandos Baezová se narodila 9. ledna 1941 na Staten Islandu ve státě New York jako prostřední ze tří dcer. Matka, Američanka skotského původu, vyučovala divadelní vědu. Otec, původem Mexičan, přednášel fyziku a pracoval pro OSN. Jeho zaměstnání také rodinu zavedlo do Bagdádu, Paříže či Ženevy. Dá se říci, že revoluční duch se u mladé Joan projevil už v 16 letech, kdy během branného cvičení odmítla opustit školní budovu. Posléze se zapsala na Bostonskou univerzitu, ale jejím hlavním zájmem byl folk a touha stát se zpěvačkou.Na svých koncertech Baezová navazuje kontakt s publikem snad všemi myslitelnými jazyky. Za svoji kariéru vydala přes tři desítky alb. Mezi nejznámější patří Diamonds & Rust (1975), David´s Album (1969), ve španělštině natočené Gracias a la Vida (1974) či z poslední doby Dark Chords on a Big Guitar (2003). Zajímavá je rovněž deska Where Are You Now, My Son? (1972), jejíž jedna polovina byla nahrána uprostřed bombardování v Hanoji - v protileteckém krytu na staré piáno.Charismatická žena získala za své umělecké i občanské zásluhy řadu ocenění. Mimo jiné je držitelkou Řádu čestné legie. Atlanta dokonce slaví i její den - Den Joan Baezové.