Kulturní zpravodajství článek - Pompeje - Poslední den

Jak bylo už řečeno, pestrost obsahu je pro čtenáře, zejména pro čtenáře neinformovaného, bezesporu atraktivním lákadlem. Také zaměření jednotlivých knižních částí je velmi zajímavé, neboť každé přináší pohled na problematiku z jiné strany, z jiné doby a vlastně úplně jinýma očima. Nicméně vzhledem k celkovému rozsahu knihy necelých dvou set stran se každá tato část intenzitou svého záběru pohybuje mezi obecným nástinem a populárně-naučným monografickým výkladem. To ovšem neznamená, že by text těchto oddílů byl nějak přílišně stručný, je dostatečně věcný, bez zbytečných odboček, ačkoliv v některých částech by mohl být bohatší. To platí především o reportáži z posledního dne Pompejí, kdy je sled rekonstruovaných událostí přece jen dosti chudý. Je sympatické, že jsou zde citovány i autentické římské prameny, reflektující samotný katastrofický den, bohužel jich je málo. Nedostatek věcných informací v reportážní rekonstrukci autor poněkud zbytečně obohacuje nadmíru exaltovaným jazykem a naturalistickými popisy smrti Pompejanů. Počítaje v to ještě ne příliš invenční český překlad Václava Marka, trpící zejména špatným výběrem a opakováním slov, je reportáž o pompejské tragédii, jakkoliv může být pro řadu čtenářů nejpřitažlivější částí knihy, určitým zklamáním. Naštěstí je tu ještě pět dalších částí.

Všechny z nich jsou výrazně lepší. Především poslední dvě, popis města a průvodce jednodenní prohlídkou města, jsou velmi podrobné a zasvěcené. Autor zde mohl naplno využít informace, které měl k dispozici a podat je věcným a neutrálním způsobem s obdivuhodným smyslem pro detail. I čtenář neznalý reálií si udělá dokonalou představu o podobě jednotlivých staveb i celkovém řešení obou měst. Také část o římské každodennosti si zaslouží pochvalu, neboť je napsána velmi přehledně a přitažlivě, takže je přístupná komukoliv. Je zde uvedeno i několik podrobností, například z oblasti oblékání, hygieny nebo stravování, které bývá jinak obtížné v literatuře i pramenech dohledávat. Zajímavě jsou podané i dějiny archeologického odkrývání města, které jsou také pro českého čtenáře jinde obtížně dosažitelné.

Z hlediska nakladatelského vypravení není publikaci co vytknout. Je vytištěna na kvalitním papíře a sevřena pevnou vazbou. Ilustrační materiál je bohatý a kvalitní. Drtivou většinu tvoří barevné fotografie vykopávek a archeologických nálezů, jde přitom o snímky, které by nedělaly ostudu žádné obrazové publikaci. Příjemným doplňkem je i barevný uliční plán Pompejí, díky němuž je možné závěrečnou část knihy - průvodce městem - i prakticky využít.

Pompeje - Poslední den jsou pozoruhodnou publikací schopnou seznámit zejména laickou veřejnost seriózním a poutavým způsobem s tragickým osudem římských Pompejí i s jejich dobou.

Paul Wilkinson