Kulturní zpravodajství článek - Nový seznam památek má pomoci jejich vlastníkům

Sporná a zatím nevyjasněná i mezi těmi, kdo se na přípravě zákona posíleli, je otázka prohlašování památkou díla žijícího autora. Historik umění Mojmír Horyna je pro to, aby se tato díla neprohlašovala, neboť dostatečnou ochranu podle něj mají na základě autorského zákona.Člen České komory architektů Jiří Merger ale dnes uvedl, že by se i díla žijících autorů měla stávat památkami. Jako příklad uvedl dům ČKD od Aleny Šrámkové v Praze na Můstku, jež je kulturní památkou. Kdyby nebyl památkou, nedávná rekonstrukce by dopadla jinak a developer by podle něj dům výrazně pozměnil i přesto, že Šrámková se na přestavbě podílela.Ať již se ale stavby žijících autorů budou prohlašovat památkami, či nikoli, bude to týkat pouze budoucích zápisů. Ze seznamu by tedy z těchto důvodů neměl vypadnout třeba vysílač Ještěd či obchodní dům Máj.Památkový zákon je podle předkladatelů jednou z nesložitějších právních norem, neboť se dotýká velkého množství různých subjektů. Změny se týkají také archeologie, například amatérské hledání pokladů pomocí detektorů kovů by se mělo stát nelegálním. Zákon by měl účinněji postihovat špatnou péči o památky. Počítá se zvýšením pokut z řádově desetitisíců korun na miliony; tuto změnu ale již obsahuje novela stávajícího zákona, která je zatím na cestě mezi vládou a parlamentem.Památku může poškodit buď nevhodná činnost, ale i "nečinnost", zákon by chtěl sankcionovat obojí. Pokud se někdo špatně stará o nemovitost, která sousedí s památkou a tuto památku svým špatným stavem poškozuje, mohl by stát dokonce tuto nemovitost vyvlastnit. Stát by se to mohlo na návrh vlastníka památky, kterou sousední stavba ohrožuje.Zmíněné nové evidence památek se obávají někteří památkáři, podle kterých by tímto způsobem mohla Česká republika o mnoho památek přijít. Zástupci ministerstva dnes uvedli, že některé nemovitosti či věci byly na seznam dříve zapsány v rozporu s tehdy platnými právními předpisy, i proto je třeba seznam revidovat.Kolik památek by případně mohlo ze seznamu vypadnout, nechce ministerstvo odhadovat. Také se neobává toho, že by novou evidenci památek za danou dobu nestihlo. Památek, které požívají nejvyšší stupeň ochrany, tedy národních kulturních památek, se nové zapisování do seznamu týkat nebude, ty budou národními kulturními památkami i nadále.Podle ministerstva, které nově celý seznam povede, dnes není zřejmé, co všechno je památka, seznam je spíše informativní. Nový ústřední a plně digitalizovaný seznam má být přesnější a určující a také má pomoci vlastníkům památek, kteří jsou osvobození od daně z nemovitosti - nebudou už muset tuto skutečnost dokládat."Seznam by měl stačit pro doložení, že daná nemovitost je památkou, stejně jako dnes pro prokázání vlastnictví nemovitosti slouží výpis z katastru nemovitostí," řekl Jiří Klusoň z památkového odboru ministerstva.Součástí záměru je také celý seznam digitalizovat. To by mělo stát 125 milionů korun, které by podle návrhu zákona měly jít z evropských zdrojů. Digitalizace seznamu je jedním z projektů, které ve středu vláda doporučila k tomu, aby mohly peníze z evropských fondů čerpat.Převod seznamu a s ním spojené činnosti by pravděpodobně neměly vyžadovat víc ministerských pracovníků. V Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment, RIA), které k návrhu zákona vzniklo, stojí, že přijetím zákona by se "administrativní zátěž pro státní správu a ostatní subjekty celkově neměla zvýšit".