Kulturní zpravodajství článek - Výstava představuje dřevěné domy Martina Rajniše

Tvorba kanceláře e-MRAK totiž opouští koleje zavedených postupů architektonické tvorby i stavebních zvyklostí. Často tak vznikají díla, která jsou více artefakty než stavbami. Rajniš neváhá jít za hranice stavebního zákona, legálních postupů a hájí svobodu nezávislé tvorby. Do sporů s úředníky se dostal kvůli některým svým dílům, jež jsou vyskládanými věžemi ze schnoucího dřeva, nemají základy, a tudíž podle něj nepotřebují žádná úřední povolení.Takovou nechtěnou slávu má především stavba nazvaná Deponie dřeva v Jizerských horách. Protože ale někteří klienti, pro které podobným způsobem Rajniš staví, chtějí být s úředníky zadobře, pro své zamýšlené stavby si již povolení vyřizují.Rajniš je podobně jako někteří další současní architekti velmi nespokojen s podobou většiny v tuzemsku stavěných domů, především rodinných. Z deseti až patnácti tisíc domů, které se v ČR ročně postaví, jich má jen zlomek architekta, většina staveb vychází z unifikované katalogové nabídky, která není architekturou, jen směsicí nesourodých stylů a prvků, míní architekt.Nabízí ale jednoduché řešení. "Dá se dělat jedna věc: nepřizpůsobovat se pokleslému vkusu, který tuhle velmoc architektury zahnal kamsi na úroveň Balkánu," řekl. "Na výstavě představujeme, jak stavět domy, které se snad i líbí lidem a na kterých není nikde žádný oblouček tam, kde nemá být, ani žádné zbytečné ozdoby," uvedl své práce.Rajniš je z poslední doby známý především jako autor nové České poštovny na vrcholu Sněžky, kterou postavil spolu s Patrikem Hoffmanem. Koncem května bude dokončena další "dřevěná věž" - ve tvaru trojbokého jehlanu vzniká rozhledna Bára v lesích u Chrudimi. Podle pořadatelů výstavy přinášejí Rajnišovy práce nové pohledy na architekturu a jeho ryze český a na internacionální scéně nezávislý styl by mohl přispět k návratu českých zemí na mapu moderní architektury.Výstava představuje Rajniše i jako cestovatele. Fotografie z cest tvoří tu část výstavy, na níž se architekt snaží představovat východiska svého myšlení o architektuře. Klade proto vedle sebe fotografie přírodních útvarů a lidských architektonických výtvorů, záběry z mikrosvěta a letecké záběry měst, a ukazuje tak jednotu člověka a přírody, která je pro něj hlavním východiskem.