Kulturní zpravodajství článek - Filmové adaptace diváci vítají, kritika zatracuje

Je-li adaptace románové předlohy náročná, pak přenesení básnického díla na filmové plátno se zdá být úkolem jen těžko zvládnutelným. V novodobé české filmové historii si na něj proto pravděpodobně troufá jen F. A. Brabec, který nyní dovedl do konce dlouho připravovanou adaptaci Máchova Máje. Filmové adaptace literárních textů jsou téměř jeho specializací.

Brabec byl původně kameraman a právě vizuální stránka jeho filmů patří k vyzdvihovaným aspektům jeho práce. Režijně debutoval v roce 1996 snímkem Král Ubu, o čtyři roky později natočil Erbenovu Kytici. Stejně jako zfilmovanými baladami dokázal přimět českého diváka chodit do kina na literární klasiky, usiluje o to i zfilmováním slavné romantické básně.Ve filmovém prostředí má Brabec jmenovce - režisér Jaroslav Brabec převedl na filmové plátno počátkem 90. let Krvavý román Josefa Váchala, kuriózní text dostal také neobvyklou vizuální podobu.

V českém prostředí je pravděpodobně nejslavnější filmovou adaptací literárního díla Vláčilova Marketa Lazarová. Román Vladislava Vančury byl předlohou i pro další známý film, Rozmarné léto. Lidé dobře znají filmovou Babičku Františka Čápa z roku 1940, kdy válečná doba přála podobně laděným dílům i záměrům, Romanci pro křídlovku, kterou natočil podle předlohy Františka Hrubína Otakar Vávra, či několikeré zpracování Haškova Švejka v podobě filmu hraného i animovaného. Filmové adaptace jsou totiž i loutkové - vedle slavných filmů Jiřího Trnky patří k těm novým - a také ceněným - třeba Werichovo Fimfárum.K filmovým adaptacím vzniklým po roce 1989 v českém prostředí patří třeba originální snímek Jana Němce V žáru královské lásky podle románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha; první porevoluční Němcova práce se ale neshledala nejen s diváckým ohlasem, ale ani s přízní kritiky.

Divácky velmi úspěšné jsou od 90. let filmy Jana Hřebejka podle literárních předloh Petra Šabacha. V literárních dílech mají kořeny i Švankmajerův Otesánek, drama Želary, které natočil Ondřej Trojan podle povídek Květy Legátové, či dlouho plánovaný Menzelův film Obsluhoval jsem anglického krále. Již několik adaptací mají za sebou romány Michala Viewegha, další filmové přepisy jeho textů se připravují. Loni měl premiéru snímek Petra Nikolaeva ...a bude hůř podle stejnojmenné předlohy Jana Pelce.