Kulturní zpravodajství článek - Karlovarské kinosály byly přeplněny

"Ten devítidenní film se nám povedl," řekl na závěrečném ceremoniálu prezident festivalu Jiří Bartoška, než přítomné pozval na 44. ročník. Ten se uskuteční od 3. do 11. července 2009."Je moc dobře, že se na jednom místě potká tolik výborných filmů s tolika diváky. Běžná distribuce totiž nemůže poskytnout obraz o tom, co a kde je ve světě zajímavého," zhodnotila letošní ročník v rozhovoru pro ČTK šéfredaktorka měsíčníku Cinema Iva Hejlíčková. Už proto by podle ní měl stát festival i nadále podporovat."Je to velká přehlídka, jejíž projekce jsou soustředěny do centra lázeňského města. V Berlíně je to jiné, tam obvykle skončíme ve festivalovém paláci, ale na sekce uváděné ve vzdálenějších kinech se prakticky nedostaneme," dodala.Filmový publicista Radovan Holub považuje za největší klad publikum, které plní kina do posledního místa. "Je pochopitelné, že filmový byznys v Cannes, Berlíně či Torontu tvoří mnohem silnější složku. Vary však mají díky mladým divákům majícím zájem o film nezaměnitelnou atmosféru, na kterou poukazují i zahraniční hosté," řekl.Holub ocenil kvalitu soutěže, která neustále stoupá. "Už to nejsou paběrky jako kdysi, ale mezinárodní či evropské premiéry. Například ruský snímek Zajatec, kdyby byl v Cannes, bude oslavován jako objev roku," podotkl. I to je podle něj důkazem, že prestiž přehlídky roste."Jezdí sem spousta lidí ze sféry filmového byznysu, kteří tu chtějí vidět především středoevropskou a východoevropskou tvorbu. Na ni se specializují třeba přehlídky ve Wiesbadenu či Cottbusu (Chotěbuzi), ale ty jsou mnohem menší," řekl Holub. To, že některé snímky, které mají ve Varech velký ohlas, zaujmou v běžné distribuci jen několik málo tisíc diváků, označuje za festivalový fenomén běžný i ve světě. "Pro distributora je zrádné koupit umělecký film s nadšenými ohlasy. Na festivalu a mimo něj to totiž funguje úplně jinak. Buďme přesto rádi, že tyto akce jsou a nabízejí taková díla; i když jsou často depresivní. I proto v distribuci netáhnou, tam dostávají přednost komedie či thrillery," dodal.Filmový dramaturg Václav Šašek považuje karlovarský festival za svou srdeční záležitost - poprvé tu byl v první polovině 60. let. Od té doby jezdí pravidelně. Už proto, že se tu může potkat s lidmi, na které jindy nemá čas. "Ještě v roce 1991 bylo kino v Thermalu prázdné, byl to smutný pohled. Brzy na to se to ale proměnilo a začali přijíždět batůžkáři, kteří uvádějí do vytržení i zahraniční delegace. Je to úžasná proměna, které tleskám," dodal.Kritik Jan Foll považuje za klad, že čeští filmaři si tu mohou porovnat vlastní tvorbu s tou světovou. "Může je to inspirovat či naopak odradit. A naopak cizí filmaři či novináři dostanou příležitost seznámit se s českou produkcí, což je důležité pro její mezinárodní kontext," řekl.Atmosféru festivalu si pochvalovali i zahraniční filmaři. Například zájem fanoušků ocenil indický režisér, scenárista, producent a herec Mustafa Zaveri, který svůj snímek uvedl ve Fóru nezávislých. "Diskuse diváků po projekci trvala půldruhé hodiny - déle než samotný film," řekl."Bylo nám jasné, že musíme přijet do Varů, pokud se má náš festival Filmfest D.C. zaměřit na východoevropskou kinematografii," uvedl ředitel této přehlídky ve Washingtonu Anthony Gittens. Marian Mosoneová pracující pro filmovou společnost Lincolnova centra v New Yorku se ve Varech poohlížela po snímcích, které by tam mohla zařadit do programu. "Je to dobrá příležitost dohonit všechno, co jsem nestihla v Cannes," přiznala Američanka, která se do Karlových Varů vrátila potřetí.Už od roku 1981 přijíždí Albert Milgrom, který zastupuje mezinárodní festival v Minneapolisu a provozuje dvě kina filmového umění. "Karlovy Vary byly pro mě vždy důležité, dobře se odsud sledoval středoevropský film. Vloni jsme u nás promítli několik českých filmů včetně dokumentu Občan Havel," uvedl. Ten prý se Svěrákovými Vratnými lahvemi získal nejvíc diváckých hlasů.