Kulturní zpravodajství článek - Bittová - hudební fenomén, který nezná hranice žánrů ani kultur

Hudební projev Bittové, která nyní žije ve Spojených státech a v posledních dnech absolvovala sérii koncertů na domácí půdě, je nezařaditelný. "Ráda zkouším všechno. Důležité je nebát se a nacházet v muzice především samu sebe. Když má muzikant správně otevřenou duši, tak ta ho vlastně vede sama," říká hudební kouzelnice, která své čáry nejraději provádí se strunami houslí.Iva Bittová se narodila 22. července 1958 v Bruntále jako prostřední ze tří dcer Kolomana a Ludmily Bittových. Otec pocházel z jižního Slovenska a byl všestranný muzikant. Maminka vyrostla v jiném zpěvném kraji, Moravském Slovácku, a celý život zpívala v různých pěveckých tělesech. Díky rodinnému zázemí se Bittová dočkala muzikální průpravy už v dětství, její profesionální dráha ale vedla oklikou přes herectví. V Brně vystudovala hereckou konzervatoř, přes deset let pak působila v divadle Husa na provázku a objevila se i v několika filmech (Ostrov stříbrných volavek, Růžové sny). Upozornila na sebe ale hlavně rolí Eržiky v Baladě pro banditu, kterou debutovala v divadle a později ji ztvárnila i ve filmu.Zatímco její okolí věřilo, že je skvělá herečka, ona sama se tak prý nikdy necítila, přestože to dodnes občas potvrdí, když zaexceluje ve filmech jako Želary (2003) či Tajnosti (2007). "Nevěřila jsem, že je to povolání nebo práce, která by mne naplňovala tak jako hudba," říká Bittová, která v 80. letech, na vrcholu svých hereckých úspěchů, opustila svět divadla i filmu a po letech opět vzala do ruky housle.Do povědomí vstoupila v nezvyklém duu s bubeníkem Pavlem Fajtem, se kterým i několik let žila a s nímž v roce 1987 vydala první desku. Následovala spolupráce s kapelou Dunaj, kde housle či violu nahradil masivní zvuk rockové sestavy.Za poslední roky přinesla muzikantka na hudební scénu mimo jiné písničkový projekt Bílé inferno (1997) s kytaristou Vladimírem Václavkem či album Ples upírů (2002) s holandským komorním orchestrem Nederlands Blazer Ensemble. Pracovně se potkala i s newyorským Bang on a Can All-Stars, se kterým koncertovala i v Carnegie Hall a natočila album Elida (2005). Vydala album s techno-houseovým DJ Javasem či japonským elektronickým producentem Susumuem Yokotou.Do klasické hudby vkročila s cyklem Leoše Janáčka Moravská lidová poezie v písních (2004), který natočila se Škampovým kvartetem, a rolí Dony Elvíry v Mozartově opeře Don Giovanni pronikla i do opery. Před dvěma lety natočila s Vladimírem Godárem album Mater a loni s ní spolupracoval kontrabasista Jiří (George) Mráz a pianista Emil Viklický na projektu Moravian Gems, v němž se vrátila k folklórním začátkům.Vystupovala se skupinou Čikori, s Richardem Müllerem či bratry Ebeny. Stala se hudebním fenoménem, který přestože nenatáčí videoklipy, odmítá některé ceny i hudební průmysl, sklízí úspěchy po celém světě - za hranicemi snad i víc než v tuzemsku.Hudbou je zasažená celá rodina Bittové. Se starší sestrou, zpěvačkou a hudební pedagožkou Idou Kelarovou vystoupila letos v lednu na společném koncertě, mladší Regina vede dramatické kroužky. Z krátkého manželství má Bittová syna Matouše (1982) a ze vztahu s Fajtem Antonína (1991). Právě u něj se rozvíjejí muzikantské vlohy, a tak již vzniklo jejich společné koncertní duo - značka Bittová-Fajt je opět na světě.