Kulturní zpravodajství článek - Na festivalu Pražské jaro proběhl šestihodinový "etnomaraton"

"Hrajeme fúzi tradiční a moderní hudby - hrajeme hudbu na poslech, aby se při ní lidé bavili," řekli novinářům členové beninské žesťové kapely Gangbé Brass Band. Užívají různé dechové nástroje, ale také bicí a téměř všichni z téměř desítky účinkujících rovněž zpívají.

Stejně jako hudba je pro ně důležitá i scénická stránka jejich vystoupení. Hudebníci si běžně vyměňují nástroje a jejich pohyb po jevišti připomíná organizovaný chaos.

Výraznou inspirací je pro skupinu nigerijský afrobeat, ale také domovské rituály voodoo, které jsou v západoafrickém Beninu převažujícím náboženstvím. "Museli jsme v některých případech žádat náčelníky o povolení hrát jejich hudbu, protože nepatříme do stejného kmene," přiblížili afričtí hudebníci situaci mezi tamními etniky.

Kulturu Blízkého východu představil v autorském programu hráč na citeru kanun Abdullah Chhadeh se skupinou Nara. "Snažíme se, aby to znělo západnímu uchu příjemně, ale mým prvotním cílem je, aby hudba, kterou hrajeme, byla zajímavá tím, že je nová," řekl Syřan novinářům.

Čtyřčlenný ansámbl Čching-mej-ťing-jüe hrál dnes na etnomaratonu na tradiční strunné čínské nástroje. Repertoár souboru tvoří soudobé skladby Tan Duna, autora žijícího v USA, dále vlastní kompozice i položky klasické i lidové čínské hudby. Čtyři Číňanky potěšily pražské posluchače i tím, že zahrály své úpravy dvou zlidovělých českých písní.

Bulharský mužský vokální soubor Julangelo přivezl na Pražské jaro pravoslavné liturgické zpěvy, z nichž některé jsou výsledkem studia rukopisů uložených v bulharských klášterech. Program zpestřily bulharské lidové melodie.

"Domnívat se, že world music je něco zcela nového, by byl omyl," prohlásil ředitel Pražského jara Roman Bělor z poukazem na inspiraci hudbou vzdálených národů v evropské tvorbě 19. a 20. století.

Také publicista Petr Drůžka připomíná, že objevování vzdálených kultur, v současnosti označované jako world music, má základy na koncertních podiích vážné hudby. První významný krok podle něj učinil houslista a dirigent Yehudi Menuhin, který v 50. letech newyorskému publiku představil interprety indické hudby.

Významně k zájmu západního publika o mimoevropské kultury přispěla generace hudebníků po Beatles - v roce 1982 například uspořádal zpěvák Peter Gabriel první ročník festivalu Womad. Mezinárodní společnost pro hudební vzdělávání (ISME) nyní zastává už názor, že západní vážná hudba je jen jednou z mnoha hudebních kultur.