Kulturní zpravodajství článek - Báječní muži a ženy s klikou se setkali v Č. Krumlově

Báječní muži s klikou se do programu hodili i proto, že připomínají letošní výročí 110 let české kinematografie. Režisér Jiří Menzel v té souvislosti řekl, že ho staré filmy pořád baví. "Jsou upřímnější, nejsou tak dělané na efekt. Mají větší vyprávěcí hodnotu, protože bývají o něčem," shrnul.Publikum překvapil vysvětlením, že ač snímek obsahuje řadu úryvků jak vystřižených z amerických grotesek, tvůrci si je před 30 lety všechny natočili sami, takže vznikly zdařilé imitace. "Mám tento film rád, protože jsme se na něm pěkně vyblbli," uvedl režisér. Cizí grotesky jim byly velkou inspirací, studovali na nich různé fígle - například zjistili, že oblíbené pády na schody herce tolik nebolely, protože pod kobercem bylo vždy polstrování.Pro herečku Hanu Burešovou, která se pak proslavila jako režisérka Divadla v Dlouhé, to byla první a poslední filmová role. Menzel si ji vybral jako "hezkou blondýnu", měla právě před maturitou a herectví ji moc nelákalo. "Premiéru jsem tehdy oplakala, protože jsem měla pocit, že jsem jim to zkazila," přiznala se dnes divákům a zavzpomínala na krásnou možnost pracovat s Rudolfem Hrušínským, Vladimírem Menšíkem a dalšími legendami. Na nostalgii je zvyklá - prý už když jí bylo 25 let, hráli se Báječní muži s klikou jako film pro pamětníky.Ještě mladší byla v době natáčení herečka Jaromíra Mílová, pro niž to byla první role v herecké kariéře. Dokonce pak za ni dostala cenu na festivalu ve Švýcarsku pořádaném paní Chaplinovou. V hlavní roli viděli diváci Rudolfa Hrušínského, který pod pseudonymem Pasparte ztělesnil zakladatele prvního kina v Čechách Viktora Ponrepa.Menzel ztvárnil fotografa Kolenatého, za tímto vymyšleným jménem však byla postava praotce českého filmu Jana Kříženeckého. V malé roli se objevil i herec Petr Brukner, který už si nyní nedokázal vzpomenout, kdy tento film viděl naposledy. Ale když ho dnes sledoval, prý nakonec sám sebe na plátně propásl. Do temného kinosálu totiž právě v té chvíli vstoupil Menzel, který své zpoždění zdůvodnil omluvou, že už film už viděl.Jeho pocta dávným filmařům vycházela ze scénáře Oldřicha Vlčka, který vylíčil vznik prvního stálého biografu v Praze. Vlček dnes doplnil historický fakt, že první promítání v tomto kině, které bylo v Karlově ulici v domě U modré štiky, se odehrálo 15. září 1907. Na pěknou shodu náhod pak ČTK upozornil ředitel českokrumlovského divadla Jan Vozábal. Historicky druhý stálý biograf v Čechách totiž o čtyři roky později údajně vznikl v Českém Krumlově - a nyní je v této budově divadlo, letošní centrum Ekofilmu.