Kulturní zpravodajství článek - Historikové budou dál zkoumat případ Dvořáčka a Kundery

"Tím, jak se objevila nová svědectví a nová tvrzení, kolegové jsou připraveni dotyčné lidi, kteří k tomu nyní mají co říct, podle zásad orální historie vyzpovídat, udělat s nimi biografické rozhovory. Stejně tak to platí o panu Kunderovi," řekl Reichl. "Předpokládám, že Adam Hradilek, jakmile bude na spojení, to udělá," odpověděl na dotaz, zda se autor výzkumu pokusí znovu spisovatele kontaktovat. Dříve ústav uváděl, že případ se týká především Dvořáčka a po případné Kunderově roli v něm již nebude pátrat.

Ústav v pondělí zveřejnil výsledky svého výzkumu týkající se zatčení Dvořáčka na jaře roku 1950. Dvořáček podle ústavu uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. V Praze ale náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost podle ústavu upozornil právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení, dnes žije ve Švédsku.

Kundera však v rozhovoru pro ČTK důrazně popřel, že v 50. letech kohokoli udal. Kunderovo tvrzení ve středu podpořil literární historik Zdeněk Pešat, když řekl, že Dvořáčka udal tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. S tím se tehdy znala a později si ho vzala za muže Iva Militká. Ústav si její výpovědí doplnil jediný dokument, který ke Kunderovi má, tedy policejní záznam o oznámení Dvořáčkova pobytu. Militká uvedla, že Dlask o Dvořáčkovi řekl Kunderovi; ten byl tehdy předákem koleje, kde chtěl Dvořáček přespat.

Kromě Dlaska dnes pravděpodobně nežije ani policista, který hlášení o Dvořáčkovi přijímal. Ústav si jeho smrtí ale není jistý, jeho mluvčí dnes řekl, že to pracovníci ústavu jen předpokládají, neboť policista se narodil v roce 1908.

Za způsob, jakým ústav svá zjištění prezentoval, sklízejí jeho pracovníci kritiku od jiných historiků. Jako porušení pravidel vědecké práce označují především to, že se spokojil s jediným dokumentem, který nedostatečně interpretoval. Vytýkají také ústavu to, že se více nesnažil kontaktovat Kunderu.

V jediném faxu z 11. září ho ústav požádal, aby si vzpomněl na události na zmíněné koleji v roce 1950, neuvedl však, co našel v archivech. Šéfredaktor literárního měsíčníku Host Miroslav Balaštík dnes řekl, že obsah faxu byl manipulativní. Kritizoval takovou práci ústavu - podle něj podobné zveřejnění archivních dokumentů nepomáhá tomu, aby bylo něco objasněno. Tohle byl lynč a bude z toho mezinárodní ostuda, uvedl. Za Kunderu se staví nejen čeští spisovatelé a literární historici, ale i zahraniční intelektuálové.

Mluvčí Reichl znovu zopakoval, že ústav za výzkumem stojí a zveřejňování archivních dokumentů je podle něj posláním ústavu.