Kulturní zpravodajství článek - Lidská traumata nejsou pro Williama Styrona nedotknutelná

Ulehni v temnotách (1951), Zapal tento dům (1960), Doznání Nata Turnera (1967) a Sophiina volba (1979) - to jsou hlavní Styronovy příspěvky do zlatého literárního fondu. V žádném jeho románu nechybí tragický podtón, každý je bolestnou sondou do hlubin lidské duše. Autor hledá odpovědi - často kontroverzní - na nezodpovězené otázky holokaustu nebo otroctví, nabízí kritický pohled na válku či náboženský fundamentalismus."Vlastně nevím, co mě motivuje k tématům takzvaně zakázaným. Myslím, že to určitě souvisí s touhou osvítit vlastními slovy ty oblasti, které mě hluboce zajímají, jako otroctví, koncentrační tábory či mou zkušenost s depresí," prohlásil v jednom rozhovoru. Jak Styron sám přiznává, většina jeho prací je postavena na autobiografických zkušenostech. Ale i náhodné inspiraci.Popudem ke vzniku Styronova prvního románu byl článek o dívce, kterou znával. Spáchala sebevraždu. Šel po stopách rodinné tragédie a nakonec napsal Ulehni v temnotách. V novele Dlouhý pochod (1952) využil zkušenosti z vojenského výcvikového tábora v Severní Karolíně, když jej povolali do služby v době války v Koreji. Také v knize Zapal tento dům (o lidské krizi umělce) čerpal přímo z osobních prožitků. Téma otroctví jako rodáka z Jihu jej zajímalo od mládí. Výsledkem je Doznání Nata Turnera.Zrod Sophiiny volby, asi nejslavnějšího autorova díla, provázel zvláštní moment: Styron se prý jednoho krásného jarního rána vzbudil a základní "story" měl v hlavě. Rozhodující hybnou silou se ale ukázala být návštěva Polska a Osvětimi v roce 1974: "Tehdy ve mně uzrálo rozhodnutí Sophiinu volbu napsat, neboť právě tam jsem si plně uvědomil celou hrůzu holokaustu," svěřil se Styron před pěti lety v Praze. A dodal, že v onom roce zavítal poprvé i do Československa (přijel pak ještě v roce 1986).William Styron, podle vlastní charakteristiky "americký spisovatel s jižanským zázemím", se narodil 11. června 1925 v Newport News ve Virginii. Otec byl typický Jižan a babička ještě pamatovala vlastní otroky. Matka, po které zdědil lásku ke klasické hudbě, ovšem pocházela ze Severu.Vytříbený jazyk a smysl pro humor prokazoval mladý Styron už na koleji v Davidsonu. Pro jeho kousky tam však neměli pochopení, takže se přesunul na Dukeovu univerzitu a brzy do řad námořní pěchoty. Do bojů nakonec nezasáhl a po válce školu dokončil. Pod dohledem svého učitele Williama Blackburna začal Styron pokoušet literární osud, díky redaktorovi Hiramu Haydnovi se prosadil.Jako hrdina Sophiiny volby Stingo se přestěhoval do New Yorku, kde nějaký čas zkoušel štěstí v nakladatelství McGraw- Hill. Hlavně ale pracoval na svém debutu, který vyšel těsně poté, co kvůli nemocnému oku provždy ukončil vojenskou anabázi. Ulehni v temnotách kritici označili za nejlepší prvotinu od konce války. Styron nezbohatl: "Podepsal jsem smlouvu na závratných 100 dolarů". Strávil však plodný rok v Paříži, kde spoluzakládal prestižní časopis The Paris Review, a oženil se.Čekání na další román trvalo devět let. Americká kritika Zapal tento dům nemilosrdně setřela. Naštěstí se knize dobře dařilo ve Francii. Příběh o otrokovi Natu Turnerovi přinesl Styronovi Pulitzerovu cenu (1968), ale i nenávist černošských aktivistů. Sophiina volba, kontroverzně přijatá hlavně v Polsku, je dodnes bestsellerem. Úspěšná byla i filmová verze."Konečným měřítkem beletrie (i literatury faktu) je výsledný styl, elegance a vize," popisuje Styron atributy, kterými jeho romány, povídky a dlouhá řada esejů hojně oplývají. V roce 1985 se zhroutil a začal se léčit z depresí. Vedlejším produktem jeho uzdravení je ponurá, ale skvěle napsaná zpověď Viditelná temnota. V roce 1993 přidal ještě vzpomínkové povídky Ráno na pobřeží.Otec čtyř dětí a držitel mnoha vyznamenání žije s manželkou Rose v Connecticutu. Stále studuje a píše.