Kulturní zpravodajství článek - Cyklus Obrazárna pod lupou zahajuje třetí výstavu

Kurátorem výstavy je Zdeněk Kazlepka, který na 27. června od 17:00 připravil komentovanou prohlídku výstavy. Historička umění Eliška Fučíková provede zájemce 21. června od 17:00 obrazárnou a zaměří se na díla benátských mistrů.

Sběratelství italských obrazů a kresby má v českých zemích základ již v rudolfínských sbírkách na Pražském hradě. Císařův zájem o italskou kresbu inspiroval další sběratele - například olomouckého biskupa Karla Liechtenstein-Castelcorna, k významným patřila také sbírka Arnolda Skutezkého.

Pořadatelé výstavy mají zato, z pražské "kunstkomory" pochází zřejmě i kresba Svaté rodiny vytvořená podle Raffaelova obrazu Madony Canigiani kolem roku 1600 ve Florencii. Kresba pochází ze sbírky hraběte Šternberka-Manderscheidta. Protože Šternberkové nakupovali na dražbě rudolfínských sbírek v roce 1782 na Pražském hradě, lze předpokládat, že kresbu mohli získat právě tam, míní Kazlepka. Benátské obrazy ze sbírek Pražského hradu, které se zachovaly na místě, jsou nyní konfrontovány s kresbami benátských malířů.

K "nejvíce benátským" z celého vystavovaného souboru podle kurátora patří kresba Herodova hostina, jejímž autorem je flámský umělec Lodewijk Toeput zvaný Lodovico Pozzoserrato. Spolupracoval s Tintorettem, jedním z největších benátských umělců 16. století, a Benátek se kresba úzce dotýká i reáliemi, jako jsou kostýmy a architektura exteriéru. Kresba paralelně zobrazuje dvě novozákonní scény: Salomé stojí před králem Herodem, aby mu zatančila, v pozadí je zobrazeno stětí sv. Jana Křtitele.

Hradní obrazárna vlastní jednu z nejproslulejších obrazových kolekcí v Evropě. Série komponovaných programů Obrazárna pod lupou směřuje podle pořadatelů k oživení zájmu domácího publika a zaměřuje se skryté příběhy jednotlivých uměleckých děl či celků, na jejich historii i novodobé osudy, které návštěvníkům přiblíží odborníci.